Sponzoři Petra Pavla: Kdo dal miliony na kampaň a jaké má vazby na Ukrajinu, zbraně a dotace?

Kdo financoval cestu Petra Pavla na Hrad

Sponzoři Petra Pavla prezidentská kampaň Petra Pavla patřila mezi nejúspěšnější politické kampaně posledních let. Za jejím výsledkem ale nestála pouze osobnost kandidáta, marketing a podpora veřejnosti. Významnou roli sehrály také desítky podnikatelů, investorů a majitelů firem, kteří jeho kandidaturu financovali milionovými částkami.

Petr Pavel ještě před volbami zdůrazňoval, že nechce být závislý na jednom dominantním sponzorovi a od jednoho podnikatele nebude přijímat více než tři miliony korun. Mezi jeho podporovateli se přesto objevila mimořádně silná skupina významných českých podnikatelů. Patřili mezi ně Jan Barta, Dušan Šenkypl, Martin Vohánka, Libor Winkler, Martin Hájek, Václav Muchna nebo Dalibor Dědek. Pavel jejich podporu neskrýval a některé z nich veřejně představil už před oficiálním zahájením kampaně.

Zajímavější než samotná výše jednotlivých darů je však pohled na to, čemu se tito lidé věnovali před volbami a co následovalo po ruském útoku na Ukrajinu. U části Pavlových sponzorů lze doložit rozsáhlou podporu Ukrajiny, u některých dokonce přímé financování nákupu zbraní nebo vojenského materiálu. U jiné skupiny zase existují významné vazby jejich společností na státní dotace, veřejné zakázky nebo smlouvy se státem.

To samo o sobě samozřejmě není důkazem žádného protiprávního jednání ani toho, že by si podnikatelé svými dary kupovali budoucí přízeň prezidenta. Je ale legitimní zkoumat, kdo financoval člověka, který se po vítězství ve volbách stal hlavou státu a současně jedním z nejviditelnějších českých zastánců vojenské pomoci Ukrajině.

Sponzoři Petra Pavla miliony od podnikatelů a investorů

Mezi vůbec nejvýraznější sponzorská uskupení patřili lidé spojení s investiční skupinou Pale Fire Capital. Jan Barta, Dušan Šenkypl a David Holý poskytli Pavlově kampani dohromady přibližně šest milionů korun. Právě tato trojice zároveň dlouhodobě podporovala Ukrajinu a Pale Fire Capital veřejně informovalo i o podpoře určené přímo na nákup zbraní.

U dalších sponzorů jsou vazby jiné. Dalibor Dědek, zakladatel skupiny Jablotron, se stal jednou z nejvýraznějších osobností českých sbírek na vojenskou pomoc Ukrajině. Je spojen s projektem Dárek pro Putina, jehož prostřednictvím se vybírají peníze například na drony, protivzdušné prostředky, munici nebo další vojenskou techniku. Výroční zpráva fondu za rok 2023 přímo uvádí, že vybrané prostředky byly určovány na konkrétní nákupy zbraní a že provoz projektu do té doby financoval Dalibor Dědek z vlastních peněz.

Martin Hájek a další lidé spojení s Livesportem rovněž finančně podporovali Ukrajinu. Libor Winkler zase patří mezi investory, kteří se později objevili u projektů zaměřených na ukrajinské technologické firmy. Nejde tedy o jednu homogenní skupinu zbrojařů, ale o podnikatele z technologického, finančního, průmyslového, energetického a zdravotnického prostředí, jejichž aktivity se v různé míře dotýkají Ukrajiny, bezpečnosti nebo veřejných peněz.

Druhou stranou jsou dotace a zakázky se státem

Vedle vojenské a ukrajinské roviny stojí další otázka, kterou nelze přehlédnout: veřejné peníze. U řady Pavlových podporovatelů jsou firmy nebo organizace, s nimiž byli či jsou propojeni, významnými příjemci státních nebo evropských dotací.

Například u Václava Muchny eviduje Hlídač státu u navázaných společností 190 dotací v celkové hodnotě přibližně 321 milionů korun. Mezi největší příjemce patří NenoVision se zhruba 108 miliony a Y Soft Corporation přibližně s 63 miliony korun. Muchna zároveň patřil mezi nejvýznamnější podporovatele Pavlovy kampaně a veřejně uvedl, že od něj neočekával žádnou protislužbu.

U Libora Winklera eviduje stejná databáze 678 dotací v hodnotě přes jednu miliardu korun u desítek navázaných subjektů. Toto číslo ale nelze interpretovat tak, že by Winkler osobně získal miliardu korun od státu. Významnou část představují například kulturní instituce PKF – Prague Philharmonia nebo DOX, v jejichž orgánech působil.

Podobně je nutné postupovat u Zbyňka Frolíka. Hlídač státu uvádí u jeho navázaných subjektů 283 dotací v hodnotě přibližně 653 milionů korun. Zároveň jeho společnost LINET, která vyrábí nemocniční lůžka a zdravotnické technologie, eviduje od roku 2016 téměř dva tisíce smluv s veřejným sektorem v celkové hodnotě kolem jedné miliardy korun.

Také u Vítězslava Skopala databáze eviduje 52 dotací v hodnotě přibližně 182 milionů korun. V tomto případě je ale velká část spojena s fotbalovými organizacemi, například FC Slovácko, nikoliv přímo s jeho energetickým podnikáním. Právě tyto rozdíly jsou důležité, protože jednoduché sčítání všech dotací bez znalosti skutečného vztahu podnikatele k příjemci by bylo zavádějící.

Přehled nejvýraznějších vazeb

Následující tabulka shrnuje vybrané významné sponzory Petra Pavla, u kterých lze doložit souvislost s podporou Ukrajiny, vojenskou oblastí, veřejnými zakázkami nebo významným čerpáním dotací prostřednictvím společností a organizací, se kterými jsou propojeni.

Pale Fire Capital: šest milionů Pavlovi a peníze na zbraně pro Ukrajinu

Jedním z nejvýraznějších společných jmen v celém příběhu je Pale Fire Capital. Jan Barta a Dušan Šenkypl patřili každý s přibližně 2,5 milionu korun mezi největší individuální sponzory Petra Pavla. David Holý přidal přibližně další milion korun. Jen tento podnikatelský okruh tak představoval kolem šesti milionů korun Pavlovy prezidentské podpory.

Zároveň jde o investory, kteří se velmi otevřeně postavili na stranu Ukrajiny. Pale Fire Capital podporovalo humanitární pomoc a Dušan Šenkypl veřejně informoval také o desetimilionové částce určené na nákup zbraní pro Ukrajinu. Tady už tedy nejde pouze o obecnou podporu napadené země, ale o konkrétní financování vojenského materiálu.

Ani tento fakt však sám o sobě neznamená, že by Pale Fire Capital představovalo zbrojní firmu nebo že by jeho majitelé měli z prezidentské kampaně získat obchodní výhodu. Dokládá však pozoruhodný průnik mezi jedním z nejsilnějších finančních okruhů kolem Pavlovy kandidatury a soukromým financováním ukrajinského válečného úsilí.

Sponzoři Petra Pavla nebyli pouze pasivními dárci

Vztah některých lidí z Pale Fire Capital k Petru Pavlovi navíc nezačal pouhým převodem peněz na transparentní účet. Podle dobových svědectví jej Barta, Šenkypl a další podporovali už v době rozhodování o kandidatuře. Jan Barta později popsal, že jejich skupina Pavlovi nabízela nejen finance, ale také odborníky, kteří by mohli pomoci vytvořit jeho tým. Média následně upozorňovala i na další personální průniky mezi prostředím Pavlových podporovatelů a institucemi pohybujícími se kolem Hradu.

To stále není důkaz, že soukromí dárci určovali prezidentova rozhodnutí. Ukazuje to ale, že vztah některých sponzorů ke kandidátovi byl podstatně širší než běžný anonymní příspěvek na volební účet.

Dalibor Dědek a vojenské sbírky pro Ukrajinu

Ještě výraznější je případ Dalibora Dědka. Zakladatel Jablotronu podpořil Petra Pavla přibližně milionem korun a současně patří mezi nejviditelnější představitele české soukromé pomoci Ukrajině.

Jeho jméno je pevně spojeno s iniciativou Dárek pro Putina. Ta se od běžné humanitární sbírky zásadně liší tím, že otevřeně vybírá peníze na konkrétní vojenské prostředky. Výroční zpráva Nadačního fondu pro Ukrajinu například popisuje výběr desítek milionů korun na mobilní protiletadlové komplety a přípravu dalších sbírek na raketomety. Zpráva zároveň uvádí, že prostředky byly převáděny ukrajinské straně s určením na nákup konkrétních zbraní.

Zajímavým detailem je, že provoz projektu podle jeho vlastní výroční zprávy v počátcích financoval Dalibor Dědek ze svých vlastních peněz. Je tedy obtížné jeho účast označit za symbolickou podporu. Patřil k lidem, kteří vojenské financování Ukrajiny nejen veřejně podporovali, ale aktivně budovali infrastrukturu pro získávání dalších peněz.

Jablotron ale není klasická zbrojovka

Přesto je potřeba zachovat přesnost. Jablotron není výrobcem tanků, munice nebo dělostřeleckých systémů. Je znám především jako producent bezpečnostních, komunikačních a elektronických technologií. Spojení Dědka s vojenskou pomocí Ukrajině tedy vychází především z jeho osobního angažmá a aktivit kolem Dárku pro Putina, nikoliv z toho, že by Jablotron byl klasickým českým zbrojařem.

Právě toto rozlišení je podstatné. Kritický článek může ukazovat skutečné vztahy, ale neměl by ze souvislostí vytvářet fakt, který neexistuje.

Libor Winkler: miliarda dotací neznamená miliardu pro jednoho člověka

Z jiného pohledu je zajímavý Libor Winkler. Pavlově kampani poskytl přibližně dva miliony korun a patřil mezi podporovatele, které Pavel veřejně představil ještě před oficiálním zahájením kandidatury.

Hlídač státu dnes u 44 subjektů navázaných na Winklera eviduje 678 dotací v celkové hodnotě přibližně 1,03 miliardy korun. Současně eviduje téměř tisíc smluv těchto subjektů s veřejným sektorem.

Číslo přes jednu miliardu působí na první pohled mimořádně, ale bez vysvětlení by bylo zavádějící. Do celkového součtu vstupují například PKF – Prague Philharmonia s více než 400 miliony korun dotací nebo DOX, kde Winkler působil v dozorčí radě.

Nelze tedy tvrdit, že stát poslal Winklerovi miliardu korun. Lze ale legitimně konstatovat, že jeho podnikatelské a institucionální okolí má rozsáhlé vazby na veřejné financování.

Václav Muchna: Pavlova kampaň, Y Soft a stovky milionů dotací

Václav Muchna patří mezi další podnikatele, jejichž podpora Petra Pavla byla veřejná dlouho před samotnými volbami. Podle veřejných vyjádření poskytoval nejen peníze, ale prostřednictvím Y Softu například i zázemí a další podporu kampaně.

Po Pavlově vítězství Muchna v rozhovoru pro e15 odmítl, že by očekával protislužbu. Popsal svůj příspěvek jako podporu hodnot a tvrdil, že Pavel sponzorům nic nesliboval.

Hlídač státu však zároveň ukazuje rozsáhlé veřejné financování společností propojených s Muchnou. U dvanácti navázaných společností eviduje 190 dotací v hodnotě přibližně 320,7 milionu korun. Samotná Y Soft Corporation je v této databázi spojena s 26 dotacemi v hodnotě kolem 63 milionů korun, NenoVision se 47 dotacemi kolem 108 milionů a GreyCortex s přibližně 52 miliony korun.

Ani zde neexistuje důkaz, že by tyto peníze měly něco společného s Muchnovým sponzorským darem prezidentovi. Některé programy navíc pocházejí z období dlouho před Pavlovým nástupem do funkce. Přesto je legitimní součástí veřejné kontroly sledovat, jak významné podnikatelské zájmy mají lidé, kteří financují prezidentské kandidáty.

Zbyněk Frolík: zdravotnický byznys a miliardové smlouvy s veřejným sektorem

Zbyněk Frolík, zakladatel výrobce nemocničních lůžek LINET, podpořil Pavla částkou kolem půl milionu korun. V jeho případě nejde o zbrojní průmysl, ale o podnikání silně navázané na veřejné zdravotnictví.

Hlídač státu eviduje u společnosti LINET od roku 2016 téměř dva tisíce smluv s veřejnými institucemi v hodnotě kolem jedné miliardy korun. U 21 subjektů propojených s Frolíkem pak databáze uvádí 283 dotací v celkové hodnotě přibližně 652,6 milionu korun.

Na tomto příkladu je dobře vidět, proč je problematické všechny Pavlovy velké podporovatele jednoduše označit za zbrojaře. Frolíkův byznys je zdravotnický. Zároveň je ale jedním z příkladů podnikatele, jehož firmy jsou přirozeně velmi významně propojené s veřejným sektorem.

Vítězslav Skopal a státní podpora propojených subjektů

Také Vítězslav Skopal, spojený především se Solar Global, patřil mezi milionové dárce Petra Pavla. Jeho hlavním podnikatelským oborem jsou obnovitelné zdroje a energetika, nikoli zbraně.

Hlídač státu u něj eviduje 52 dotací ve výši přibližně 182 milionů korun u propojených subjektů. Z této částky však přibližně 119 milionů připadá na FC Slovácko a dalších přibližně 27 milionů na 1.FC Slovácko.

Jednoduché tvrzení, že „Skopalovy energetické firmy získaly od státu 182 milionů“, by proto nebylo pravdivé. Právě tato čísla ukazují, jak snadno lze při práci s veřejnými databázemi vytvořit senzační, ale fakticky nepřesný závěr.

Kde končí fakta a začíná otázka politického vlivu

Ze všech těchto informací lze bezpečně doložit několik věcí. Petr Pavel získal významnou finanční podporu od bohatých podnikatelů a investorů. Někteří z nich současně patřili mezi výrazné podporovatele Ukrajiny a několik z nich se přímo podílelo na financování nákupu zbraní nebo vojenského vybavení.

U další části dárců zase existují firmy a organizace s významným čerpáním dotací, veřejnými zakázkami nebo rozsáhlými smlouvami se státem.

Co z těchto údajů zatím doložit nelze, je existence dohody typu „peníze na kampaň výměnou za státní zakázku“. K takovému závěru by nestačilo zjistit, že stejný podnikatel podpořil Pavla a zároveň jeho firma získala dotaci.

Skutečně důležitá otázka začíná až po volbách

Mnohem důležitější je sledovat, zda se po lednu 2023 změnil objem konkrétních zakázek, jestli firmy sponzorů získaly nové kontrakty v obranném průmyslu, zda se zapojily do projektů spojených s Ukrajinou a zda existují doložené schůzky nebo intervence prezidenta či jeho kanceláře v jejich prospěch.

Zajímavý je už fakt, že některé vztahy s podnikatelským prostředím pokračovaly i po vítězství ve volbách. U sponzorů Pale Fire Capital média popsala jejich kontakty s Pavlem před kandidaturou a následně také jejich vazby na instituce a osoby v okolí Hradu.

Samotná existence těchto kontaktů není důkazem střetu zájmů. U prezidenta republiky však není podstatná pouze otázka zákonnosti. Stejně důležitá je transparentnost vztahů mezi hlavou státu, lidmi, kteří pomáhali financovat její cestu do funkce, a podnikatelskými zájmy těchto lidí.

Prezident musí být nezávislý nejen podle zákona

Prezidentská kampaň Petra Pavla byla transparentně financovaná a jména velkých dárců byla veřejně dostupná. To je důležité připomenout. Transparentní účet však veřejnou kontrolu nekončí. Naopak jí umožňuje začít.

Pokud někdo kandidátovi na prezidenta poskytne jeden, dva nebo dva a půl milionu korun, není nic nepatřičného na tom, že média a veřejnost následně sledují jeho vztah s prezidentem. Stejně legitimní je kontrolovat veřejné zakázky jeho firem, dotační programy, účast na vojenských projektech nebo přístup do prezidentského okolí.

Případ Petra Pavla je v tomto ohledu zajímavý především koncentrací podnikatelů, kteří současně podporovali Ukrajinu, financovali vojenskou pomoc nebo působí v sektorech významně propojených se státem.

Otázkou proto není, zda je podpora Ukrajiny nebo čerpání zákonné dotace samo o sobě problematické. Není. Otázkou je, zda dokáže stát a prezident dlouhodobě prokazovat, že milionové příspěvky od vlivných podnikatelů nemají žádný vliv na výkon veřejné funkce.

Právě proto má smysl sledovat nejen to, kdo jsou sponzoři Petra Pavla ale také kdo Petra Pavla na Hrad finančně dostal, ale také kdo z těchto lidí po jeho zvolení získával státní zakázky, dotace nebo obchodní příležitosti v nové bezpečnostní a válečné ekonomice.