Česká politika možná stojí na prahu prezidentského příběhu, který by ještě před několika měsíci působil jako čistá politická spekulace. Radek Vondráček na Hradě? Dnes už to není otázka, kterou by bylo možné jednoduše odmávnout.

Jméno Radka Vondráčka začíná v souvislosti s příští prezidentskou volbou získávat stále větší pozornost. A nejde přitom jen o spekulace politických komentátorů. Do debaty výrazně vstoupil také bývalý prezident Miloš Zeman.

Právě Zeman označil Vondráčka za svého preferovaného kandidáta na prezidenta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o něm mluvil jako o člověku, který je podle něj čestný, nepůsobí arogantně a v politických debatách vystupuje přemýšlivě a lidsky.

A právě tato slova mohou být zajímavější, než se na první pohled zdá.

Prezident, který by mohl být především člověkem

Co kdyby tedy Radek Vondráček skutečně kandidaturu přijal, prošel volebním soubojem a nakonec se stal prezidentem České republiky?

Mohlo by jít o poměrně výraznou změnu stylu prezidentské politiky.

Vondráček není člověkem, který by do politiky přišel zvenčí jako celebrita nebo jako někdo, kdo si na politiku teprve hledá cestu. Je dlouholetým politikem a býval také předsedou Poslanecké sněmovny. V současnosti je znovu poslancem a působí mimo jiné ve vedení ústavně-právního a zahraničního výboru.

Právě zkušenost s parlamentní politikou by mohla být v prezidentské funkci významnou výhodou.

Prezident totiž není premiér. Nemá řídit vládu ani každodenní chod státu. Jeho největší silou může být schopnost reprezentovat republiku, komunikovat s občany, hledat kompromis a v klíčových chvílích působit jako autorita, která společnost spíše spojuje než rozděluje.

A právě tady by mohl Vondráček nabídnout jiný styl.

Od ostrých politických střetů k dialogu

Česká společnost je unavená permanentním politickým konfliktem.

Politici se hádají, média hledají další konflikt, sociální sítě ho násobí a z každého politického sporu se snadno stává kulturní válka.

Prezident by přitom nemusel být dalším účastníkem této války.

Mohl by být člověkem, který řekne: ano, máme rozdílné názory, ale pořád jsme občané jedné republiky.

Vondráčkova parlamentní zkušenost by mu v takové roli mohla pomoci. Člověk, který strávil roky mezi různými politickými tábory, ví, že politika není pouze o vítězství jednoho názoru. Je také o vyjednávání, hledání většiny a schopnosti domluvit se.

A právě to by mohl být jeden z hlavních argumentů jeho případné prezidentské kandidatury.

Zemanovo doporučení není bez významu

Do celé debaty navíc vstupuje Miloš Zeman.

Bývalý prezident patří k nejvýraznějším osobnostem české politiky posledních desetiletí. Jeho podpora proto není politicky bezvýznamná.

Zeman sice Vondráčkovi automaticky nemůže zajistit vítězství. Prezidentské volby rozhodují voliči, nikoli bývalí prezidenti.

Jeho slova ale mohou být signálem, že Vondráček může být vnímán jako kandidát, který dokáže oslovit část voličů hledajících zkušeného, ale současně relativně civilního politika.

Zeman navíc Vondráčka nepopisoval jako člověka, který by měl být prezidentem proto, že je nejhlasitější. Naopak zdůraznil jeho lidskost, přemýšlivost a absenci arogance.

A to je v době politického křiku vlastnost, která může být překvapivě cenná.

Jaký by mohl být prezident Vondráček?

Představme si tedy Českou republiku po prezidentských volbách.

Na Pražském hradě stojí Radek Vondráček.

Jeho úkolem není porazit politické soupeře. Volby už skončily.

Jeho úkolem je reprezentovat všechny občany – i ty, kteří ho nevolili.

Pokud by dokázal využít své parlamentní zkušenosti, mohl by se pokusit vytvořit prezidentský styl založený méně na permanentním politickém konfliktu a více na jednání.

Mohlo by jít o prezidenta, který by nebyl pouze symbolem jedné politické skupiny.

Prezidenta, který by se snažil mluvit také k lidem, kteří mají pocit, že současná politika na jejich názory zapomíná.

Prezidenta, který by nemusel každé téma převádět na otázku „my proti nim“.

Vondráček na Hradě? Rozhodnou voliči

Samozřejmě, jedna věc je politická spekulace a druhá realita.

Vondráček zatím svou kandidaturu neoznámil a podle svého vyjádření pro iDNES.cz jsou pro něj úvahy o kandidatuře zatím mimo zorný úhel.

Přesto je zajímavé sledovat, jak se jeho jméno postupně dostává do prezidentské debaty.

A pokud by se jednou rozhodl říct ano, mohl by vzniknout velmi zajímavý volební souboj.

Nejen o to, kdo bude sedět na Pražském hradě.

Ale také o to, jaký vlastně chceme, aby český prezident byl.

Má být především politickým bojovníkem?

Má společnost rozdělovat na „správné“ a „nesprávné“?

Nebo může být prezident člověkem, který má dostatek politické zkušenosti, ale zároveň dokáže mluvit normálně, lidsky a bez permanentní potřeby hledat nepřítele?

Možná právě tato otázka bude jednou z nejzajímavějších otázek příští prezidentské volby.

A možná právě proto stojí za to položit si ji už dnes:

Můžeš na konec článku přidat tyto tři věty:

Radek Vondráček je pro mě také zajímavou volbou tím, že jeho veřejně doložený politický životopis neukazuje na členství v předlistopadové KSČ; jeho politická kariéra začala až v demokratickém období. (PSP)
Právě proto ho vnímám jako člověka, který může nabídnout zkušenost, ale zároveň není zatížen komunistickou minulostí, která je u některých současných politiků stále předmětem veřejné debaty.
A pokud by se Radek Vondráček rozhodl kandidovat, byl by pro mě osobně mojí volbou na prezidenta České republiky.