Daniel Kortus a jeho Klimatomluva patří mezi viditelné hlasy české klimatické debaty. Samotné financování projektu však není veřejně popsáno tak podrobně, jak bychom u vlivného veřejného projektu očekávali. Pohled do širšího prostředí přitom ukazuje milionové finanční toky od státu, Evropské unie, nadací i velkých firem.

Kdo tedy českou klimatickou komunikaci financuje? A kde končí veřejné peníze?

Klimatomluva: velký dosah, málo informací o financování

Daniel Kortus stojí za projektem Klimatomluva, který se zaměřuje na popularizaci klimatických témat a jejich vysvětlování veřejnosti.

Projekt získal výrazný dosah na sociálních sítích a Kortus se stal jedním z viditelných českých popularizátorů klimatické problematiky.

Při hledání odpovědi na jednoduchou otázku „Kdo Klimatomluvu financuje?“ však narazíme na informační mezeru.

Ve veřejně dostupných dokumentech se nám nepodařilo najít významný grant nebo veřejnou smlouvu, jejímž příjemcem by byla přímo Klimatomluva nebo Daniel Kortus a která by byla určena na provoz tohoto projektu.

To samo o sobě není důkazem žádného pochybení.

Znamená to pouze, že veřejnost z dostupných dokumentů nedokáže jednoznačně zjistit kompletní finanční model projektu.

Za Klimatomluvou existuje širší klimatický ekosystém

Jedním z nejvýraznějších českých subjektů v oblasti klimatické komunikace jsou Fakta o klimatu, provozovaná organizací Otevřená data o klimatu.

A právě u této organizace už jsou finanční toky výrazně transparentnější.

V roce 2024 vykázala organizace výnosy přes 9,3 milionu korun.

Ve své výroční zprávě uvádí, že přibližně polovinu příjmů tvoří institucionální dárci, dalších zhruba 40 procent granty a přibližně deset procent individuální dárci.

Mezi významnými podporovateli figurují European Climate Foundation, Krsek Foundation, ČSOB, Státní fond životního prostředí ČR, PPG Industries Europe, Omnicom Media Group, PentaGen a HW group.

To nejsou dohady.

Jde o údaje zveřejněné samotnou organizací.

European Climate Foundation: konkrétní finanční vazba

Finanční vztah mezi European Climate Foundation a Fakty o klimatu lze doložit konkrétně.

Ve výroční zprávě za rok 2021 organizace uvádí přibližně 600 tisíc korun od European Climate Foundation.

Ve stejném roce získala přibližně 200 tisíc korun od Britského velvyslanectví v Praze.

Máme tedy doložený finanční vztah:

European Climate Foundation → Fakta o klimatu

To však automaticky neznamená:

European Climate Foundation → Klimatomluva.

Takový přímý tok peněz se nám dohledat nepodařilo.

Veřejné peníze míří do klimatických projektů

Další část financování pochází z veřejných zdrojů.

Otevřená data o klimatu získávají prostředky od českých veřejných institucí. Mezi nimi je například Státní fond životního prostředí ČR a Ministerstvo životního prostředí.

Ve veřejných dokumentech lze dohledat například smlouvu se SFŽP v hodnotě přibližně 4,8 milionu korun.

Další smlouvy s Ministerstvem životního prostředí se týkají odborných podkladů pro českou klimatickou politiku.

Jedna z nich představuje 370 tisíc korun, další 320 tisíc korun.

Nejde tedy pouze o obecnou osvětu.

Část práce těchto organizací se přímo dotýká veřejné politiky a rozhodování státu.

13 milionů z evropských fondů

Ještě větší částka se objevuje u projektu „Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi“.

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský a je spolufinancován Evropskou unií.

Podle dokumentu OP JAK byla maximální výsledná výše podpory stanovena na:

13 305 532,93 Kč

Příjemcem je Otevřená data o klimatu a partnerem Institut 2050.

Projekt se zaměřuje mimo jiné na vzdělávání, komunikaci klimatických témat, tvorbu obsahu a veřejnou diskusi.

Opět ale platí:

Nejde o peníze, u kterých bychom mohli doložit, že je dostává Daniel Kortus nebo Klimatomluva.

Když se z informování stává vliv

Fakta o klimatu sama uvádějí, že jejich práce zahrnuje nejen odborné analýzy.

Věnují se také podpoře tvorby politik, konzultacím a poradenství.

Jejich materiály se dostávají k ministerstvům, politikům, médiím, firmám a dalším institucím.

To je legitimní součást veřejné debaty.

Zároveň však znamená, že organizace působí nejen jako poskytovatel informací, ale také jako jeden z aktérů ovlivňujících veřejnou debatu o klimatické politice.

A právě zde je transparentnost financování obzvlášť důležitá.

Kde je v této síti Daniel Kortus?

Daniel Kortus je autorem projektu Klimatomluva.

Současně se pohybuje v širším prostředí klimatické komunikace a veřejně se účastní vzdělávacích a odborných aktivit souvisejících s klimatickou problematikou.

To samo o sobě není nic podezřelého.

Stejně tak z toho nelze vyvozovat, že je Kortus příjemcem peněz některého z donorů Fakt o klimatu.

Takový důkaz jsme nenašli.

A právě proto je třeba držet se faktů.

Co víme a co nevíme

Víme:

✔ Fakta o klimatu jsou financována kombinací soukromých darů, firemních příspěvků a grantů.

✔ Mezi jejich podporovateli je European Climate Foundation.

✔ Organizace získává veřejné prostředky.

✔ Otevřená data o klimatu jsou příjemcem evropského projektu s maximální podporou přes 13,3 milionu Kč.

✔ Daniel Kortus stojí za projektem Klimatomluva.

Nevíme:

✖ Zda Klimatomluva dostává peníze od European Climate Foundation.

✖ Zda Klimatomluvu přímo financuje Evropská unie.

✖ Zda Fakta o klimatu finančně podporují Daniela Kortuse.

✖ Kolik peněz Daniel Kortus případně získává za konkrétní spolupráce v oblasti klimatické komunikace.

Jednoduchá otázka, která si zaslouží jednoduchou odpověď

Při veřejném působení v politicky citlivém tématu je otázka financování zcela legitimní.

Kdo Klimatomluvu financuje?

Jaké jsou její roční náklady?

Existují placené spolupráce?

Kdo projektu poskytuje peníze nebo služby?

Dostává Daniel Kortus honoráře od organizací, které jsou financovány z veřejných nebo evropských prostředků?

A pokud ano:

Kolik a za co?

Na tyto otázky by měl být schopen odpovědět každý, kdo se rozhodne výrazně vstupovat do veřejné debaty.

Ne proto, že by financování automaticky znamenalo střet zájmů.

Ale proto, že transparentnost je základní podmínkou důvěry.

Závěr: peníze jsou dohledatelné. Přímá vazba na Klimatomluvu zatím ne.

Veřejné dokumenty ukazují, že český klimatický prostor disponuje miliony korun z různých zdrojů.

Peníze přicházejí od nadací, firem, českých veřejných institucí i Evropské unie.

Tyto prostředky financují analýzy, vzdělávání, komunikaci i projekty související s tvorbou veřejných politik.

Daniel Kortus a Klimatomluva se v tomto širším prostředí pohybují.

To je doložitelné.

Co ale doloženo není, je tvrzení, že by Klimatomluvu přímo financovala Evropská unie, European Climate Foundation nebo Fakta o klimatu.

Takový závěr by dnes šel nad rámec dostupných důkazů.

Proto je nejpoctivější otázka zároveň tou nejjednodušší:

A pokud je financování transparentní, není důvod tuto otázku nezodpovědět.