Když se Zbyněk Stanjura ujal vedení Ministerstva financí, slibovala vláda Petra Fialy návrat k rozpočtové odpovědnosti, snižování zadlužení a ozdravení veřejných financí. Po několika letech je však státní rozpočet stále ve vysokých schodcích a opozice i část ekonomů zpochybňují, zda se vládě podařilo své sliby naplnit.

Deficity zůstávají vysoké

Vláda opakovaně zdůrazňuje, že postupně snižuje schodek státního rozpočtu oproti rekordním deficitům z období pandemie. Kritici však upozorňují, že Česká republika i nadále hospodaří s vysokými každoročními schodky, které zvyšují státní dluh.

Každý nový deficit znamená další půjčky, vyšší náklady na obsluhu dluhu a menší prostor pro budoucí investice do školství, zdravotnictví nebo infrastruktury.

Konsolidační balíček rozdělil veřejnost

Jedním z hlavních kroků ministra financí byl konsolidační balíček. Vláda tvrdila, že jde o nezbytnou reformu veřejných financí.

Kritici ale namítali, že velká část úspor dopadla především na občany a podnikatele prostřednictvím vyšších daní, omezení daňových výjimek nebo zvýšení některých odvodů. Podle nich vláda více zvýšila příjmy státu, než aby výrazně snížila vlastní výdaje.

Šetří stát dostatečně?

Častou výtkou je, že vláda požaduje úspory od občanů, zatímco samotný stát podle kritiků neomezil provozní výdaje v takové míře, jak sliboval.

Opozice upozorňuje například na:

* vysoký počet státních zaměstnanců,
* pokračující růst některých provozních výdajů ministerstev,
* pomalé tempo strukturálních reforem,
* nedostatečné snižování byrokracie.

Vláda naopak argumentuje, že řada výdajů souvisí s bezpečnostní situací v Evropě, podporou domácností během energetické krize nebo investicemi do obrany.

Dluh bude splácet další generace

Ekonomové se shodují, že dlouhodobé rozpočtové deficity vedou k růstu státního dluhu. S rostoucím zadlužením se zvyšují také úroky, které stát platí věřitelům.

Kritici ministra financí proto upozorňují, že bez hlubších reforem důchodového systému, zdravotnictví nebo státní správy nebude možné veřejné finance dlouhodobě stabilizovat.

Rozpočtová politika pod tlakem

Rozpočtová politika vlády je ovlivněna několika mimořádnými okolnostmi. Česká ekonomika čelila vysoké inflaci, energetické krizi, pokračujícím dopadům války na Ukrajině i zpomalujícímu hospodářskému růstu.

Podle vlády právě tyto okolnosti vysvětlují, proč není možné snižovat schodky rychleji. Kritici však namítají, že mimořádné události nemohou sloužit jako dlouhodobé vysvětlení pro přetrvávající vysoké deficity.

Ztráta důvěry?

Ministr financí Zbyněk Stanjura často hovoří o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ale tvrdí, že skutečné výsledky za těmito prohlášeními zaostávají.

Podle kritiků vláda nedokázala dostatečně omezit výdaje státu, přenesla významnou část konsolidace na daňové poplatníky a ani po několika letech nedosáhla vyrovnanějšího hospodaření.

Závěr

Rozpočtová politika Zbyňka Stanjury zůstává jedním z nejdiskutovanějších témat české politiky. Zastánci vlády poukazují na postupné snižování schodků a nutnost reagovat na mimořádné ekonomické i bezpečnostní výzvy.

Kritici naopak tvrdí, že tempo konsolidace je příliš pomalé, stát stále hospodaří s vysokými deficity a účet za dnešní zadlužování ponesou především budoucí generace. Debata proto není jen o jednotlivých číslech státního rozpočtu, ale také o tom, jakou podobu mají mít veřejné finance České republiky v příštích desetiletích.